03. 09. Znovuobnovení blogu proběhlo úspěšně.
18. 09. Nastaven nový layout. Uff. Kdo by čekal, že to bude po těch letech až tak moc
náročné. Ale aspoň vím, že jsem to zas až tak úplně nezapomněla :)
20.09. Nastaven nový layout. Jop, o dva dny později. Došlo jen k částečné úpravě barev.

Znovuzrození

3. září 2014 v 10:19 | ~ Marionell |  Zápisky
Human Nature by Charlie MacBell

Krásné dobré ráno všem ztracenýn a zatraceným. A taky všem těm ostatním.

Páni. Ani jsem netušila, že mé malé doupátko neřesti ještě stále žije. Či snad spíš jen přežívá? Hibernuje. Jako medvídek. Jo tak tohle byla hodně dlouhá a krutá zima. Ale ne, vážně, jak dlouhou dobu takový zapomenutý blog potřebuje, aby aktivoval samodestrukci? Po těch letech bych řekla, že uvidím spíš "Blog již neexistuje" a ne jeden ze svých starých dobrých layoutů. Ach ta nostalgie. Nějak mi to vrací vítr zpátky do plachet. Johoho!


Ale dost bylo podivování. Náhoda tomu nejspíš chtěla, a tak se vracím zpět ke svému řemeslu - blogování. Zní to hloupě vzhledem k tomu, že je na doupěti všeho všudy (ani ne) 10 článků více než rok staých. Ale já se nevzdám. Bude to sice chvíli trvat, bude to sice chtít oprášit své staré grafické schopnosti a jak se patří je vylepšit, a taky to bude chtít schrastit nějaký ten kouzelný graficky program. Ale už jen tím, že Sacramentum přežilo všechnu tu samotu a nánosy prachu je půl dílka hotovo.

A taky díky bohu za pokažený harddisk starého notebooku. Kdyby neodešel na smrt, kdybych tak strašně moc neprosila o záchranu všech dat, kdyby se tomu milému pánovi nepodařilo zachránit alespoň těch pár složek, včetně jedné s názvem Sacramento, nikdy bych tady už ani nepáchla. A tak to všechno začalo. Jedna malá složka a v ní spousta vzpomínek. Nedalo mi to nepodívat se, jestli doupě ještě žije. A bůh žehnej Google Chromu! Bez něj a jeho všemocné synchronizace dat bych skončila někde na stránce Blog.cz a civěla na ten prokletý řádek s heslem. Nepamatovat si heslo svého blogu, nevím jestli plakat nebo se smát. Naštěstí si ji pamatuje zlatíčko Chrome a to mi prozatím stačí. Tuhle hádanku ale budu muset ještě někdy vyřešit.

A taky přijít na to, jak to tady přivést zpátky k životu, který tady vlastně ani nikdy nebyl.

Za ty dlouhé měsíce se toho spousta změnila. Tak třeba například...
Už dlouho nejsem studentem školou povinným. (Bohužel či bohudík, pořád se nevím rozhodnout)
Už dlouho si nebarvím vlasy barvami duhy a nestříhám se na ježka.
Už dlouho se neptám maminky co bude dneska k obědu.
Už dlouho nežiju ve své krásné rodné zemi.
Už dlouho si neužívám samotu a svobodu nezadaných lidí.
Už dlouho nejsem jen ta holka od vedle.
A už je to taky hodně dlouho, co jsem se věnovala něčemu tvořivému. Třeba grafice. Jo tohle bude chtít víc než jen oprášit staré znalosti.

Snad mi po všech těch nově nabitých zkušenostech a pádech na držku půjde to blogování více od ruky. A snad s tím po měsíci či dvou zase neseknu, tentokrát už nadobro. Asi není moc pozitivní dávat hned ze startu velké naděje neúspěchu co? Ale já přísahám, že se vážně už budu snažit. Protože musím. Protože potřebuju. A hlavně, protože chci!

~ Marionell
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama