03. 09. Znovuobnovení blogu proběhlo úspěšně.
18. 09. Nastaven nový layout. Uff. Kdo by čekal, že to bude po těch letech až tak moc
náročné. Ale aspoň vím, že jsem to zas až tak úplně nezapomněla :)
20.09. Nastaven nový layout. Jop, o dva dny později. Došlo jen k částečné úpravě barev.

Knihovnička / rok 2014

16. září 2014 v 21:54 | ~ Marionell |  Kouzelná knihovnička

V prvé řadě se musím přiznat k jedné věci. Ty fotky jsou staré pomalu jak Metuzalém. Stejně jako /skoro/ celý článek. Stejně jako tenhle kousek mého ráje.
Mé malé doupě jsem nechala nedotčené už více než jeden rok. Se všemi těmi rozepsanými, ale nedokončenými články, na které jsem už pomalu, ale jistě zapomínala. Ale co čert nechtěl, Marionell se nám vrátila. A tak se teď pokouším všechny ty opuštěné články pěkně dopsat a dokončit, aby si taky užily svou chvilku na slunci. Respektivě aspoň svou chvilku na titulní stránce blogu, žejo. Ono toho sluníčka nebo nějaké té slávy si až tak moc asi neužijou :)



No ale zpátky do polic.


Nejvyšší polička pro mě vždycky byla tak trochu malých utrpením. Je moc vysoko na to, abych tam vystavila své největší poklady, ale zároveň je taky dost vysoko na to, abych tam schovala ty knihy, které nejsou na špici mé milostné pyramidy. Já vím, mám v tom maglajz... Nakonec tady zakotvilo prvních pár dílu Gravitation, které přísahám že jednou dosbírám všechny (už jen proto, že to byla má první manga vůbec); potom první díl Bleach, těžko říct proč jsem si ho vlastně kupovala, protože k anime jsem se stále ještě nedokopala (ach ano, stydím se); a nakonec Death Note, moje srdcovka, ale i tak - jen dva díly - zase hanba.
Uprostřed mi kraluje pár knih o kreslení, ze kterých je mým největším oblíbencem ten prcek nahoře - Naučte se kreslit manga postavy od Zoner Press. Na toho drobka jednoduše nedám dopustit.
A konečně první známky fantasy. Čtyři knihy ze ságy o Zaklínači od A. Sapkowského - musím se přiznat, že jsem horko těžko přelouskala první díl a do dalších se už nepouštěla. Kdysi jsem si je přivezla jako dáreček z Prahy, nedaly se nikde sehnat a já byla tak nadšená, protože jsem na Zaklínače vždycky slyšela jen samou chválu. Celkem mě mrzí, že jsme si nějak neporozuměli, snad to jednoho dne napravím.
Zbytek poličky zaplňuje jedna z mých nejoblíbenějších fantasy ság z dětství - Deltora, která má dohromady tři série. Tu první vlastním ještě ve starém brožovaném vydání, která má 8 dílů. Druhá série, ta červená, má díly jen 3. A poslední třetí série má díly čtyři, ale mě z nějakého důvodu třetí díl chybí. Což je mi trochu záhadou :D


A tady se dostáváme k první ze dvou poliček, které tak úplně nezapadají do konceptu knihovny. Kdo mě zná, tak ví, že jsem obrovským fanouškem Tolkiena a všech jeho děl. Nepokrytě přiznávám, že Jacksonův Pán Prstenů a dnes už i Hobit k mému bláznovství přispěl dost značnou měrou. Miluju Tolkienův příběh o prstenu moci a miluju jak perfektně jej Jackson dokázal (a ještě dokáže) převést na filmové plátno.
Jinak takhle polička je mou malou Hobitovskou svatyní a vznikla poměrně nedávno. O Vánocích jsem od svého táty dostala stolní hru na motivy Hobita a bylo jasné, že do mé tehdejší fanouškovské police ji už prostě nenarvu. A tak jsem se rozhodla dát Hobitkovi vlastní čestné místo. Což se mimo jiné hodilo taky na tématickou krabici od popcornu, ke které jsem přilepila i své památeční lístky z kina. V poslední době se mi taky pěkně rozrůstá sbírka šachových figurek Pána prstenů, které už za chvilku nebudu mít kam skládat. A protože je to přeci jen knihovna, tak nesmí chybět to hlavní a to jsou knihy. Samozřejmostí je Hobit aneb Cesta tam a zase zpátky, Nedokončené příběhy a Silmarillion. A pak taky ještě maličká knížka Tam a zase zpátky, uvnitř které je schovaná nádherná a hlavně obrovská mapa Bilbova putování s trpaslíky. A jako malá, ale velmi cenná třešnička na dortu - "One ring" - replika miláška, Sauronova prstenu, který ke mně připlul až z Ameriky. Až na věky to bude můj nejdražší šperk, nehledě na jeho skutečnou cenu nebo hodnotu. Ovšem co se šperků týče, není to můj jediný sběratelský kousek, ale o tom zas až v jiném článku...


Zde je můj druhý oltář. Ten původní, který se rozrůstá už více jak 10 let. Hned z leva tu máme všechny tři díly Pána Prstenů - Společenstvo prstenu, Dvě věže a Návrat Krále. Pak nepříliš známou, ale o to víc zajímavou knihu Pán Prstenů & Filozofie s podtitulem Jedna kniha vládne všem. Hned vedle má své místo Pán prstenů: Původní animovaná klasika na dvd a CD Pán prstenů Activity Studio (jde vidět, že sbírám fakt kdejakou prkotinu). V pozadí za nimi vykukuje Pán prstenů Oficiální filmový průvodce k prvnímu dílu trilogie. Dodnes mě mrzí, že nemám i ty zbylé dva. Vedle knihy jsou opřeny Slova středozemě - runové hrací kostky, pak karty Pána prstenů, nějaké další sběratelské figurky - tentokrát Aragorn na koni a malá figurka Gandalfa. Mezi nimi leží přívěsek na klíče (zase Aragorn), který je zatraceně těžký. Ta malá krabička za Gandalfem, patří k prstenu, který leží o poličku výš.
V pravém zadním rohu se schovává další desková hra na motivy Pána prstenů, kterou jsem kdysi vyhrála v nějaké soutěži. Hra je to pěkná, je tam spoustu kartiček.. a taky dlouhý a složitý návod. Pokoušeli jsme se to s rodinou hrát už několikrát, ale nikdy to moc úspěchu nepobralo :D Čert ví proč. Ta červená ležící obluda je složka nacpaná plakáty a spoustou všemožných článků; pak nějaké ty časopisy, sběratelské album a pár pohlednic. Dál tu mám dvě CD - Hudba Pána prstenů a za tím oficiální soundtrack Společenstva prstenu. Opět je mi trochu záhadou proč mám soundtrack jen k prvnímu dílu. A hned vedle má své čestné místo objekt mé nejhlubší vášně - ta krásná zlatá krabička - luxusní 15ti disková rozšířená edice trilogie Pána Prstenů na Blue-ray (!) Více než 12 hodin toho nejostřejšího obrazu a nejdokonalejšího zvuku v originálním znění a s titulky. Co víc si může blázínek jako já vůbec přát...


Ach, konečně normální police s knihami. Musím říct, že tahle je má nejoblíbenější a nejen proto, že jsou knihy všechny přibližně stejně velké a krásně se na to kouká. Tím hlavním důvodem jsou knihy spisovatele Darrena Shana, které zabírají již téměř celou levou polovinu police. A já se upřímně nemůžu dočkat dne, až bude jeho knihám ta police patřit úplně celá. Protože ona jednou bude. Ale pěkně od začátku. Tím největším skvostem je pro mě Sága Darrena Shana, která má dohromady 12 dílů. K jeho knihám jsem se dostala před nějakými 7 lety a od té doby jsem celou Ságu přelouskala, no, více než 5x určitě. Knihy jsou možná často brány jako knihy pro děti, ale já v nich vždycky budu vidět něco víc. Příběh mladého nedobrovolně stvořeného upíra Darrena je pro mě dost silný i přesto, že už dítětem nějaký ten pátek nejsem. Další knižní sérií, kterou se snažím nasbírat je 10ti dílná Demonata, kde se namísto upírů setkáváme s démony. Já mám zatím jen první 3 díly, ale i ty stačily k tomu, abych si jeho sérii zamilovala. A posledním kouskem je kniha Procesí mrtvých z trilogie Město, která je už oficiálně řazena mezi knihy pro dospělé. Ale já přiznávám, že jsem ji ještě nečetla. Čekám, až se mi do rukou dostanou i zbylé dva díly a já si budu moct vychutnat celý příběh najednou.
A abych to zas tolik neokecávala, tak jenom v rychlosti. Od P. Hoffmana tady mám dvě knihy - Levá ruka boží a Čtyři poslední věci. Údajně se jedná o trilogii, ale o posledním dílu se už u nás moc nemluví, což je škoda. Pak Tajemství sedmého syna a navazující Kniha duší od G. Coopera. Kdo má rád napětí a záhady, tak si jeho knihy zamiluje, stejně jako já. Následuje pár dílů ze série Anita Blake, lovkyně upírů od L. K. Hamiltonové. Vzhledem k tomu, jak "logicky" nakladatelství Epocha jednotlivé díly nově vydává, se mi poštěstilo přečíst zatím jen díl první. Pak tady mám 3 díly ze série Andělé od L. Kateové - Pád, Muka a Vytržení - kdo má rád andílky, přijde si na své. A poslední knihou je Pravá krev - Mrtví do soumraku od Ch. Harrisové. Bohužel, kniha mě moc nechytila, ale seriál patří k mým oblíbencům. Protože Eric!


Tady skladuju něco málo encyklopedií (dá-li se to tak nazvat): Průvodce světem dinosaurů, Planeta Země a vesmír, Svět zvířat a Svět ve starověku, díky které jsem už od malička chtěla být archeoložkou. Přeskočím na druhý konec, kde schovávám dva anglické slovníky a taky Slovník vulgarismů aneb Sprostě v 6ti jazycích. Velmi užitečná pomůcka. No a uprostřed (tak trochu mimo policové téma) jsou knihy, které jsem si koupila z čisté zvědavosti a určitého obdivu k jejich autorovi. Listovala jsem si v nich mnohokrát, ale nikdy je skutečně nedočetla. Autorem je Donatien Alphonse Francois Markýz de Sade, jedna z nejrozporuplnějších postav literárních dějin. 120 dnů Sodomy, Justina & Julietta, Leonora a Klementina a malá růžová Zoloe.


V předposlední polici mám pár dalších oblíbenců. Jako první Hostitel od S. Mayerové. Ačkoli jsem nikdy nebyla zrovna fanouškem série Stmívání, tohle její dílo jsem si doslova zamilovala. Přečteno jedním dechem a už tolikrát, až se divím, že ta kniha ještě stále drží pohromadě. Filmová adaptace je pro mě vůči knize o něco slabší, ale za shlédnutí určitě stojí.
A následuje další srdcovka: Zavržený, Crescendo, Ticho a Finále od B. Fitzpatrickové. Tetralogie o pádu a lásce Nory a Patche. Protože Patch byl vždycky tak trochu obrazem mého pana Vysněného. Nenasytná od M. Cabotové se ihned po přečtení řadila k těm nejoblíbenějším svého žánru, ale postupem času klesla skoro až na samé dno. Jen čert ví, čím to je, ale přečtením druhého dílu se to třeba zlepší. Knihu Sokyně od L. Bagshaweové jsem zatím nečetla, byl to Vánoční dárek s hezkou obálkou, ale nepříliš zajímavou anotací. Snad někdy. Série Aréna Smrti S. Collinsové je pro mě miláčkem spíš filmovým než knižním. Nádherné bytosti autorek K. Garciové a M. Stohlové mě k přečtení stále nějak ne a ne přesvědčit. Stejně jako Eon a Eona od A. Goodmanové. Jednoduše se vždy najde něco zajímavějšího ke čtení. Dalšími jsou čtyři díly ze série Narnie, kterou jsem měla jako dítě hodně ráda a stále mě mrzí, že nemám sérii kompletní. Další je Andělské zrcadlo od D. Barnetta. Knihy o Forrestu Gumpovi od W. Grooma miluji stejně jako jejich slavnějšího filmového kolegu s Tomem Hanksem v hlavní roli. Škoda jen, že se pánové nedohodli na natočení druhého dílu. Sweeney Todd od T. P. Presta je pro mě dalším spíše filmovým miláčkem. Následují dvě knihy S. Kinga - Zelená míle a Hřbitov zvířátek. Jako další je Ďáblova lest od A. Vašíčka, jedna z mála českých knih, které vlastním a miluji. Dále Drákula v dvojjazyčné česko-anglické verzi, a také jako klasika B. Stokera. Jáma a kyvadlo od E. A. Poea jako zástupce povinné četby. A nakonec hororová klasika Dunwichská hrůza od H. P. Lovecraftam, která se vyplatí koupit už jen kvůli nádherným ilustracím.


A konečně se dostáváme ke zdárnému konci. Jestliže to někdo z vás dočetl až sem, tak gratuluji.. Nic moc zajímavého už tady nebude. Na poslední poličku patří knihy, které jednoduše nemám kam zařadit nebo nejsou na mém žebříčku hodnot moc vysoko. Necelou první polovinu zabírají knihy z babiččiny knihovny, které jsem si přivlastnila v době maturity. A zbytek poličky pak doplňují více či spíš méně zajímavé knížky, z nichž za zmíňku ale stojí alespoň tyto: Most do Země Terabithia od K. Patersonové, kterou jsem dostala kdysi dávno k Vánocům a dlouho jsem se nemohla překonat k jejímu přečtení, ale jakmile se tak stalo, knížku jsem si naprosto zamilovala. Nádherný příběh, dokonce i slzička ukápla. A za shlédnutí stojí určitě i stejnojmený film. A druhou skvělou knížkou jsou Vládci strachu od J. Kulhánka, dalšího českého autora, kterého jsem si velmi oblíbila. Následuje pár odborných knih a učebnic ze střední školy, kterých mi bylo tak nějak líto se zbavit. A jako úplně nakonec tady mám jednu knihu o Tetování, pár knížek zabývajících se životem a osobou Ježíše Krista (věřící nejsem, ale jeho život a všechny ty mýty okolo něj mě vždycky tak nějak přitahovaly), dále pak knihu o kapele Lucie, kterou jsem zabavila tátovi a jako třešničku na dortu biografickou knihu Johnnyho Deppa od N. Johnstona, protože můj oblíbenec v knihovně přece chybět nemůže.


Tak. A je to.
Myslím, že tohle byl zatím můj nejdelší a nejvíc vyčerpávající článek, jaký jsem kdy napsala. Na tenhle titul mu nahrává už jen fakt, že jsem ten článek začala psát už více než před rokem. A když něco píšete tak dlouho, zákonitě to nemůže být kratší, než ukrutně dlouhé.

Teď už jen pomodlit, vyčůrat a spát. A zítra pěkně na ranní.
~ Marionell
 


Komentáře

1 Severka Severka | E-mail | Web | 22. září 2014 v 14:59 | Reagovat

Jé, spřízněný fanda do Darrena Shana! Taky už jsem dávno oficiálně mimo cílovou věkovou kategorii, a pořád mě baví. Z Demonaty mám zatím osm dílů, měla jsem hroznou radost, když u nás začala vycházet, ale už mě to nějak nechytlo... Po Městě občas v knihkupectví pokukuju, ale nejsem si jistá, jestli by mi sedlo. Třeba se někdy objeví v naší knihovně :)

2 Marionell Marionell | Web | 23. září 2014 v 10:59 | Reagovat

[1]: Demotanu ti závidím, já už se k jejímu dosbírání nejspíš nikdy nedostanu. A máš pravdu, na Darrenovu sérii to tak úplně nemá, jako kdyby tomu něco chybělo. A nebo jsem si prostě Darrenův příběh oblíbila natolik, že to pro mě žádná jiná autorova kniha nedokáže překonat :-?
Ale na město mám poslední dobou pořád větší a větší chutě. Asi při své další návštěvě rodné země podniknu útok na knihkupectví, pár dalších českých knížek by se mi tady celkem hodilo :-)

3 Severka Severka | E-mail | Web | 23. září 2014 v 22:05 | Reagovat

[2]: No, taky už jsem s Demonatou pozadu, nějakou dobu jsem nebyla v knihkupectví a dneska jsem objevila tři nový díly! Hrůza, jak jsou ti autoři produktivní :D
Na případnou recenzi Města se těším :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama